Via ferraty mám spojené s Alpami, nebo u nás spíše se severními regiony. Voslední době se ale rozrůstá nabídka okolo Vltavy. Nedaleko Hluboké nad Vltavou byla otevřena již třetí trasa (pozor je na druhém břehu řeky), rozšiřovat se chystají v Krumlově a pokud se chcete potrápit, Bechyně má stále primát v obtížnosti 🙂 (alespoň v kontextu jižních krajů).
Nevíte? Já také ne, ale díky aktuálně probíhající údržbě feratového areálu ve Slaném jsem se na to zeptal těch, kdo vědí. Opravu provádějí lidé stojící za ferratou Vodní Brána v Semilech – Martin „Čokař“ Marek a Jan Šípal.
Ferrata je technické dílo ze železa a používáním dochází samozřejmě k opotřebení materiálu. Navíc je umístěna v přírodě, tudíž se na jejím stavu podepisuje počasí (mráz, led, horko). Kupříkladu lano procházející „volně“ okem ukotvení se při průchodu jednoho lezce pohne zhruba šestkrát. Pokud jste návštěvníky Slaného víte, že je tam provoz poměrně značný. Přestože materál vypadá bytelně, při počtu těchto drobných pohybů se v součtu jedná o pořádné a hlavně neustávající „pilování“ oka kotvení. Stávající kotvení je nahrazovano o třídu pevnějším materiálem.
Pak následuje právě ona větší údržba, spočívající ve výměně materiálu. Konkrétně ve Slaném se jedná o kotvení, lano u výstupního komínu a došlo také na výměnu roxorů sloužících jako stupačky za uzavřené kramle. Zde se jde spíše o modernizaci a větší bezpečnost lezců při pádu.
Práce jde Martinovi a Honzovi od ruky a už se těším až po skončení nouzového stavu bude areál opět v provozu.
Tak jo, chtěl jsem si to nechat na konec karantény, až bude prostor pro focení metodiky. Ale hned první komu jsem web ukázal, mi „vyčinil“, že v základním vybavení chybí prsní úvazek. Je to tak. Svůj odkaz má, ale v kategorii vybavení, ne mezi „svatou trojicí“. (upraveno 25. 4. 2020)
Ano, upravuje težiště při pádu a brání přetočení hlavou dolů, zejména pokud jdeme s těžším batohem (nad 5 Kg). Na druhou stranu aspoň já se v něm cítím velmi neohrabaně a v kombinaci s batohem, který nosím vždy, je to pro mě peklo. Sundat nebo nandat větrovku znamená buď se odvázat, nebo předvádět eskamotérské vystoupení.
Nevím kde se to u nás vzalo, ale všechny cestovky a většina agentur na hrudním úvazku trvá. Rozhodně nikoho nebudu od použití prskáku zrazovat, ale popravdě k jeho užití nebudu nikoho ani přesvědčovat. Pokud ovšem plánujete vyjet do hor s agenturou s hrudním úvazkem počítejte. Menší děti by měly mít celotělový úvazek!
Viděl jsem nezanedbatelný počet lidí se špatně použitým prsákem. Ti co ho obléknou, ale ferratový set mají stejně na jistícím oku sedáku jsou v tomto případě ti šťastnější.
Například v metodice alpenvereinu prsák nenajdete a ve výroční zprávě horské medicíny je zmíněno, že použití se právě pro velký počet chyb spíše nedoporučuje.
Pokud chcete mít pocit bezpečí volte raději celotělový úvazek.
Když jsem před lety začal hledat informace o ferratách, šel jsem nejprve na stránky Českého horolezeckého svazu. Posléze jsem vyrazil na web Klubu českých turistů. Jak jsem u obou organizací dopadl?
U horolezců lastně nijak, zmínek o ferratách je tam minimum. Abych ČHS nekřivdil, byl jsem tam v době, kdy proběhly dva metodické dny zaměřené právě na ferraty (2016, 2017). Od té doby ale už nic. Pouze na neoficiálních stránkách si lezci pochvalují že ferratisti mezi nimi nemají co dělat.
Klub turistů zahrnuje ferraty mezi VHT, a této problematice se systematicky věnuje. Na jejich webu nejdete základní info co zajištěné cesty jsou a je tam k nalezení i průběžně doplňovaný přehled ferrat s popisy přístupů i samotných cest.
Jinak jsou ferraty u nás malinko bezprizorní a informace najdete spíš u výrobců a prodejců outdoorového vybavení a pak na stránkách provozovatelů jednotlivých cest. Aktivní jsou samozřejmě průvodci a agentury/CK nabízející ferratové zájezdy a kurzy.
Já se taky cítím spíš turistou a za lezce bych se neoznačil, ale na druhou stranu se jedná o aktivity v horách a za použití horolezeckého vybavení…
Všeobecně ne. Cesty jsou zřizovány ve volné přírodě a jejich vznik a údržbu hradí většinou buď obec, nebo agentura zaštiťující cestovní ruch, příp. spolek nadšenců stojící za vznikem cesty. Jsou ale i výjimky – zejména se jedná o cvičné ferraty v outdoorových parcích.
Nebo např. Via ferrata Kyseľ v NP Slovenský ráj – tady zaplatíte poplatek hned dvakrát. Poprvé platíte za vstup do Národního parku (buď jednorázový, nebo si koupíte časovou vstupenku; doliny neprojdete rozhodně za jeden den) a pak potřebujete vstupenku na vlastní ferratu za 5 EUR. Doporučuji si ji koupit před vstupem do parku, my jsme si ji kupovali až na Kláštorisku a byl s tím trošku problém (na místě ji nabízejí pouze v balíčku s vypůjčením vybavení). Přes 40 let uzavřená dolina, ale za drobnou úplatu rozhodně stojí.
Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné soubory cookies
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.