Jak je vidět z titulku, některé reklamy vás doženou i když nemáte TV a reklamní bannery se snažíte ignorovat (komu patří sem si musel vygooglit). Nicméně v našem případě je namístě. Množství lidí co mají pocit že ferrata nic nevyžaduje a po přečtení dvou diskuzí je možno učit ostatní evidentne narůstá (tohle msto budiž důkazem). A tak ti co o tom něco vědí neřeční a chystají pomoc.
Na Instagramu ferraty Vodní brána se objevil příspěvek o uvažovaném zřízení cvičného úseku hned u nástupního místa. Držím palce a doufám že to bude využíváno. Třeba se tak historky o záchraně hasiči z nástupní police stanou opravdu už jen historkami.
Znáte své dítě? Tak znáte i odpověď. Pokud lezete a potomek chce taky, nic tomu nebrání. Stačí jen dodržovat pravidla. Pokud to jdete sami zkusit, tak naopak, tady je potřeba hodně přemýšlet a myslet na důsledky. Píšu to poněkolikáté, jde o zábavu a bavit se musí všichni.
Tyto stránky tvořím pro hledače informací. Lezci sem asi nezabloudí a pokud ano tak zas půjdou dál. Ale stručně, partnerská kontrola, v tomto případě rodičovská kontrola, aktuální podmínky (sorry ale poslední dobou používané „podmínka“ mi trhá duši), schopnosti všech zúčastněných. Děti vážící méně než 40 kg je potřeba jistit lanem, pokud nevíte jak, opravdu vyražte s někým kdo to umí!
První impulz by měl vyjít od dítěte. Určitě nemá cenu tahat na kopec dítě které se bojí při výstupu na rozhlednu a snažit se tak něco překonávat. Zrovna tak není dobré na ocelovém laně začít trénovat pozornost. Hyperaktivní dítě tu stěnu přeleze nejspíš jako nic, ale musí také uržet pozornost na bezpečnost při přecvakávání.
Pořád si nejste jisti? Pak platí stejná rada jako u testování vlastních možností. Vyražte nejprve na cvičnou ferratu (a to fakt není Děčín), nebo třeba do lanového parku, kde se budete pohybovat relativně nízko a v dosahu pomoci.
A kdy to začít zkoušet? Děti pohybující se na horách od mala jsem viděl lézt snad od čtyř, pěti. Soukromě si myslím že do deseti, dvanácti se bohatě zabaví na normálních turistických cestách daleko líp, později naopak ocení překonání překážek.
Nikdy nepodceňujte náročnost přístupu a sestupu z ferraty, mnohdy tato obtížnost představuje větší nebezpečí než samotná ferrata.
Způsobů hodnocení obtížnosti zajištěných cest je několik. U nás se používá většinou rakouské šestistupňové hodnocení, v oblíbené oblasti Lago di Garda pak italská stupnice. Existují i francouzská škála a hned dvě švýcarské. Babylon? Proti hodnocení lezeckých terénů a výstupů ani ne!
Obecně klasifikace ferraty zahrnuje nejen vlastní obtížnost zajištěné cesty, ale také náročnost přístupu a sestupu zpět k výchozímu bodu. Proto se na našich fórech setkáte s názory, že cesty v Alpách jsou hodnoceny mírně. Ale pokud připočtete dlouhé přístupy a časté sestupy po suťovištích, hned je hodnocení správné.
Rakousko
Itálie
Francie
Švýcarsko I
Švýcarsko II
A snadné
F facile
F facile
KS 1
T1 pěší turistika
B středně obtížné
MD media difficoltà
PD peu difficile
KS 2
T2 horská turistika
C obtížné
D difficile
AD assez difficile
KS 3
T3 náročná horská turistika
D velmi obtížné
MOD molto difficile
D difficile
KS 4
T4 alpský terén
E extrémně obtížné
ED estrema difficoltà
TD trés difficile
KS 5
T5 náročný alpský terén
F extrémní sportovní
ED extrémement difficile
KS 6
T6 velmi náročný alpský terén
Škála označená jako Švýcarsko II se používá k hodnocení celkové náročnosti horských túr, jejich součástí mohou být i ferraty.
Jednotlivé úrovně se mírně liší, ale pro obecné pochopení náročnosti by měla tato tabulka vyhovovat.
Velmi hezké rozdělení obtížnosti výstupů jsem viděl na webu KČT Slovan Pardubice:
Paráda, jde to!
Uf, dře to.
Ach jo, nejde to.
Osobně se kloním k názoru, že ferrata má turistovi usnadňovat přístup na hezká místa, nikoli suplovat skalní lezení. Takže cesty E a F rád přenechám masochistům. Navíc padat v podobném terénu je mnohem bezpečnější do lana než do ferratového setu.
Batůžek na ferratu? Ano, rozhodně. Je jasné, že na Pastýřkou stěnu, kde je restaurace dole i nahoře a auto stojí pod mostem (ve vzdálenosti 5 min chůze), nepotřebujete nic než ferratou výbavu a peněženku (ale na tu se batůžek hodí). Na celodenní výlet ve Slovenském ráji už ale potřebujeme více věcí.
Cvičná stěna
Zde je tedy potřeba opravdu jen sedák, ferratový set, helma, rukavice, odsedka a láhev s pitím. Na fotce není lékárnička, ale neměla by ve vašem batohu chybět. Občerstvení a lékárnička patří dovnitř batůžku, myslete na ty, co jdou pod vámi – v případě upuštění předmětů totiž ohrožujete ostatní.
Jednodenní výlet
Tady už je potřeba myslet na to, že ferraty jsou v horách, a i když vycházíte od auta v teplém slunečném počasí, nahoře to může pořádně profukovat a déšť se z vedlejšího údolí přižene během pěti minut. Takže do většího batůžku naskládáme nepromokavou bundu, příp. zateplovací vrstvu či triko na převlečení. V lékárničce by neměla chybět termoizolační fólie. Na dlouhé přístupy nebo sestup se hodí trekové hole (stačí jedna).
Přechod hor, náročnější trasy
Prodloužený víkend v horách znamená opět vetší batoh (i když já nosím většinu zmiňovaného vybavení s sebou i např. na děčínskou ferratu). Kromě již uvedeného vybavení přibalíme věci na spaní (vložku do spacáku), věci na nouzové přenocování (žďárák, teplou vrstvu), vařič. Na vlastní ferratu pak pomůcky na záchranu či dopomoc. Lano o délce cca 20 m, prusíky, smyčky a HMS karabiny.
Na všech fotkách chybí nepromokavé pouzdro na mapu, mapa a mobilní telefon! Ty si do batohu určitě přibalte.
Pozn.: Na ilustračních fotkách je vybavení, které na ferratách skutečně používáme (nejedná se tedy o reklamní předměty/cílenou propagaci).
Tak to je jedna z věcí, které na těchto stránkách moc nenajdete. Katalogů zajištěných cest je celkem dost a udržovat databázi v aktuálním stavu je víc, než na co si troufám. Občas nějaký tip určitě uveřejním, ale přehled cest hledejte např. na těchto stránkách:
Svět outdooru – katalog spravovaný časopisem stejného jména ve spolupráci s CK Alpina
Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné soubory cookies
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.